Opravdu tohle ráno se zdá být dobrým... sice si stále nejsem jistá, co bych měla dělat, ale... tak nějak jsem se vrátila k tomu svému a jsem díky tomu... klidnější. Zpívám, píšu, bavím se s holkama z ALES, což mi vždycky moc pomáhalo a ani teď nenastala žádná výjimka. Popíjím banánové kafe a poslouchám, jak venku zpěv ptáků ruší protivné auta... avšak což... na to si člověk musí zvyknout. A když se trochu posnaží, tak to jde i celkem odfiltrovat... vybírat si jen to milé.

Nemůžu se znovu změnit v tu mrchu, kterou jsem byla.

Dlouho jsem si do "deníčku" nic nezapsala, viďte? Hm... vlastně, jak tak koukám na datum posledního článku očky Bestie, až tak hrozné to nebude. Ba naopak, zdá se, že mi spíše čas utíká příliš rychle... a to je snad i dobře, ne? Mít dojem, že jsem toho za tu dobu prožila dost...

Vrátila jsem se ke psaní, byť ještě nejsem u povídek. Jak je vidno, zrovna teď mi pomáhá se do nálady dostat má (dnes již nejstarší) OTRPG postava, která byla vytvořena jako můj vlastní charakter vybroušený do extrému.