Poslouchám Daniela Landu (a sem-tam se směju hloupým komentářům pod videi na YouTube)... vždycky se k tomu vrátím, k hudbě, která mě doprovázela už od narození, ba dokonce, pokud je to možné, na mě měla vliv už předtím. Daniel Landa a Jaromír Nohavica, pro mě asi navždy nejlepší zpěváci všech dob (snad taktéž proto, že s nimi všechny ostatní zpěváky srovnávám, většinou poslouchám jen zpěvačky)... ono, co se v mládí naučíš... Každopádně, mě to mimo jiné dovedlo zpátky na můj blog. Poslední dobou jsem totiž byla až moc ve světě, který mi donedávna nebyl moc znám – ve světě her počítačových a mobilních, což najednou vůbec nechápu, jak jsem mohla místo psaní a čtení raději mačkat tlačítka jako nějaká cvičená opička. Bohužel to zabíralo příliš mnoho z mého času, byť mimo to jsem se překvapivě taktéž dostala i ven z baráku, ale o tom jindy...
Jak to vlastně všechno začalo? Nu... bylo to někdy na přelomu roku 2010/2011, já utekla ze základky na gympl a v mé hlavě se zrodilo malé vystrašené modrooké štěně, které se začalo potulovat po tehdejším Silmarionu, vlčí zemi... to štěně neslo jméno Morja a jeho bázlivost byla vysvětlována zradou, kterou ucítilo z tlapek své dřívější nejlepší kamarádky, jejíž jméno nedokázala vyslovit a když o své minulosti mluvila, zmiňovala se tedy jedině o Rudooké či o Bestii. Stalo se toho mnoho, než Bestie získala své jméno, povahu, rodinu a minulost. Každopádně jsem 1. 5. 2015 konečně zveřejnila profil oné ohnivé vlčice a ta se mohla začít potulovat po zemi, která se stala budoucností Silmarionu – Galliree. A teď je tady a tohle je ten kousek prostoru, který chci vyhradit pouze této úžasné, ač trochu složité, bytosti... ne každému tato lhářka a manipulátorka padne do noty, ovšem věřte, že její duše může být uhlově černá, avšak v žádném případě ta ohnivá kráska není pouze zlá...