Když jsem rozhořčená odešla z Gallirei, obávala jsem se, že Setiin charakter bude ztracen v zapomnění, ovšem (světe div se) nestalo se tak! Setia dostala dne 24. 2. 2019 novou šanci, v poněkud odlišném kožíšku se jako ještě menší potvůrka ocitla na Saeronu, kde nyní žije svůj druhý, tentokráte liščí, život...

To jsem se tak nějak jednou rozhodla, že vlastně život liščí není vůbec špatný, ale neb jsem neměla nápad na to, co za charakter vymyslet, rozhodla jsem se v listopadu 2019 hledat mezi příbuznými a přáteli již existujících lišek. Jenže se ukázalo, že to není žádná sranda a vypadalo to, že nic pořádného nenajdu, když tu... jsem zaslechla, že si kamarádka bude tvořit další charakter, podobný jednomu, co jsem měla moc ráda. Byl zrovna třetí prosinec, a já ve dvě odpoledne věděla jen jméno a povahu budoucího bratříčka a v půl třetí už existovala Brae. Jméno si vypůjčila od Braedeãlie, mé milované dávno ztracené mršky, a tak trochu po ní chytila i povahu, ač bez té psychopatie vzhledem k absenci srdcervoucího příběhu a existence někoho, na kom jí záleží více, než na sobě samotné...

Morja se narodila dne 31. ledna roku 2008 v 19 hodin a 46 minut vlčici Mii a jejímu partnerovi Aménovi. Je jedinou z vrhu, která přežila, avšak má mnoho starších sester a jeden vrh sourozenců se narodil po ní. V mládí se jí zbarvily oči do modra dle magie vody, jíž primárně vládne, ovšem nebyla za její život jedinou. Morja je sice na první pohled velice podobná mnoha vlkům, ale má pár rozdílů oproti většině svých přátel. A to také proto, že jejím pravým domovem jsou nehostinné severní ledové pustiny.

Na konci únoru 2017 jsem se vzdala možnosti hrát za Amelis a tak mohu pouze doufat, že její příští hráč se k ní bude hodit více a ona konečně najde někoho, kdo by dokázal nechat její charakter vyvíjet se, aby mohla konečně vyrůst a najít své místo ve světě.

Když jsem hrála na Silmarionu, má vlčice Morja měla jen jediného nepřítele. Jeden vlk, kterého nesnášela a kterému by nejraději oči vyškrábala... a díky ironii života jsem se při registraci na Gallireu rozhodla pod svá křídla vzít právě dceru Saviora, pískovou vlčici Amelis, která svou rodinu miluje nade všechno, včetně sebe samotné. Ostatně, přesně tak jsem to chtěla, když jsem se do té komunity vracela, ne? Mít partu těch, které bych znala a kdo by mi snad i byl při tlapce – nakonec je to spíše naopak, pískněte, a Amelis vám snese modré z nebe. Už od chvíle co se 18. 3. 2014 vrátila do své domoviny...