Na konci únoru 2017 jsem se vzdala možnosti hrát za Amelis a tak mohu pouze doufat, že její příští hráč se k ní bude hodit více a ona konečně najde někoho, kdo by dokázal nechat její charakter vyvíjet se, aby mohla konečně vyrůst a najít své místo ve světě.

Když jsem hrála na Silmarionu, má vlčice Morja měla jen jediného nepřítele. Jeden vlk, kterého nesnášela a kterému by nejraději oči vyškrábala... a díky ironii života jsem se při registraci na Gallireu rozhodla pod svá křídla vzít právě dceru Saviora, pískovou vlčici Amelis, která svou rodinu miluje nade všechno, včetně sebe samotné. Ostatně, přesně tak jsem to chtěla, když jsem se do té komunity vracela, ne? Mít partu těch, které bych znala a kdo by mi snad i byl při tlapce – nakonec je to spíše naopak, pískněte, a Amelis vám snese modré z nebe. Už od chvíle co se 18. 3. 2014 vrátila do své domoviny...